Před více než 4000 let se Bůh zjevil Abrahámovi v Mezopotámii a řekl mu: Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu, a učiním tě velkým národem. Abrahám Pána poslechl a odešel do zaslíbené země Kanánu, kde žil se svým synem Izákem a vnukem Jákobem, který později změnil jméno na Izrael.
Protože v zemi Kanán nastal hladomor, Izrael a jeho 12 synů odešli do Egypta a tam se rozmnožili v mocný národ. Egypťané se cítili ohroženi silným národem Izraelců, kteří mezi nimi žili, tak je zotročili a uvrhli je do pevných pout. Po 430 letech v Egyptě byli z pout vyvedeni Mojžíšem, překročili Rudé moře a došli do Arábie, kde přijali Boží zákon na hoře Sinaj.
Generaci Izraelitů, kteří odešli s Mojžíšem, nebylo dovoleno vstoupit do zaslíbené země, protože neměli dostatečnou víru v Boha. Byli nuceni 40 let bloudit divočinou, dokud nepovstala další generace, která věřila Bohu a vstoupila do zaslíbené země s Jošuou.
Po asi 400 let vládli 12 kmenům Izraele Soudci podle zákona Mojžíšova. Když zatoužili mít krále jako všechny jiné národy, Bůh jim za krále vybral Saula, který nad nimi panoval přes 40 let, po něm 40 let král David a potom 40 let Davidův syn Šalamoun. Za vlády Šalamouna dosáhlo království Izraele největší slávy a byl postaven první chrám. Ale protože se Šalamoun ve stáří odvrátil od Boha, Bůh mu řekl, že jeho syn ztratí vládu nad 10 z kmenů.
Po smrti Šalamouna bylo království Izraele rozděleno a deseti severním kmenům vládla řada svévolných králů, kteří nebyli potomky Davida a Šalamouna. Severní království si uchovalo jméno Izrael a později učinilo svým hlavním městem Samaru. Menší jižní království se jmenovalo Juda, hlavním městem byl Jeruzalém a vládli mu potomci Davidovi. Od šestnácté kapitoly druhé knihy Královské se lidu Jižního království říká Židé podle jména království Judy.
Kvůli svévolnosti bylo Severní království Izraele přemoženo a uvrženo do zajetí Asyřany. Zbylí izraelité se smíchali z pohanskými národy, které přišly a zabrali zemi. Těmto lidem se později začalo říkat Samařané a 10 kmenů Izraele už nikdy nebylo jediným národem.
Jižní království Judy bylo později přemoženo Babyloňany a chrám byl zničen jako trest za klanění jiným bohům. Ale po 70 letech se Židé vrátily do Judy, znovu vystavěli jeruzalémský chrám a dál žili pod vládou potomků Davidových.
V době Kristově byl národ Judy známý jako Judea a žil pod vládou Římanů. Ježíš Kristus a jeho učedníci kázali Evangelium po celé Judei a hledali ovce ztracené z domu Izraele. Po třech a půl letech působení Ježíše jej Židé odmítli jako svého Mesiáše a přesvědčili římského místodržícího, aby jej ukřižoval. O tři dny později vstal z mrtvých, ukázal se živý svým učedníkům a vstoupil do nebe, kde sedí po pravici Otcově.
Krátce před ukřižováním Ježíš prorokoval, že za to, že jej lidé zavrhli, Jeruzalém bude spálen, chrám zbořen a Židé zotročeni dalšími národy. Toto proroctví se vyplnilo v roce 70 našeho letopočtu, kdy Jeruzalém dobyl budoucí římský císař Titus. Po více než 1800 let žili Židé roztroušeni po všech národech.
A v roce 1948 se nemožné stalo skutečností. Byl založen stát Izrael a židé znovu vlastní zaslíbenou zemi. Mnozí křesťané říkají, že je to zázrak a požehnání od Boha. Ale bylo to opravdu požehnání od Boha nebo je to dílo temných sil? Tento film je odpověď.
Pastor Anderson: Chcete-li rozumět založení novodobého státu Izrael,
musíte rozumět dějinám Židů v období od roku 70 po Kristu až do onoho
dne založení, a musíte pochopit, že jejich náboženství není již nadále
nijak založeno na Bibli. Například, od dob, kdy byl zničen chrám, Židé
již nekonají žádné zvířecí oběti.
Rabbi Mann: Co se týče obětí zvířat, tak ty ustaly.
Rabbi Abrami: Je tomu konec!
Rabbi Mann: To, co se pak rozvinulo v Judaismu je systém modliteb, ten
se stal jakousi náhradou.
Rabbi Wiener: No, já si myslím, že to byl počátek modernizace. Vskutku
tomu věřím.
Leader Schesnol: Jakmile byl chrám zničen, Židé přišli o svůj
středobod. Byli rozprášeni. Doslova změnili povahu Judaismu, a takto
přenosná podoba Judaismu uvedla transformaci od kněžského Judaismu k
rabínskému Judaismu.
Pastor Anderson: Judaismus přestal být náboženstvím Starého Zákona a
začal být náboženstvím rabínů a jejich tradic, tedy tím, co oni
nazývají „Ústní Tórou.“
Texe Marrs: Talmud je posvátnou knihou Židů. Jednalo se o ústní rčení
rabínů. Je znám jakožto moudrost rabínů.
Rabbi Abrami: Talmud je kompilací všech velkolepých diskuzí, které se
odehrávaly počínaje druhým stoletím před Kristem a pátým stoletím
současné éry konče. Je to jakoby encyklopedie židovského poznání. Jako
nejlepší název bych použil „Židovská wikipedie všech věků“. Ale ano,
podílelo se na tom totiž mnoho lidí. Nepsala to jedna osoba. Několik
set učenců – stovky autorů.
Pastor Anderson: Podle Judaismu bylo toto ústní právo, či to co bude
později známo jako Talmud předáno 70 starším, jež přišli k úpatí hory
Sinaje, ale dál nemohli již ani o krok. Farizejové věřili, že těchto
70 starších obdrželo daleko bohatší a hlubší zjevení než Mojžíš, jež
nemělo být sepsáno „na papír“. Mělo se předávat pouze ústně. Tyto
ústní tradice pak získaly prioritu nad psanou Tórou, neboli tím co
známe jako knihy od Genesis po Deuteronomium. Evidence tohoto se
nalézá v samotném Talmudu.
Erubin 21b: „Můj synu, hleď si více dodržování slov písařů než slov Tóry.“
Rabbi Mann: To je to, co odlišuje ortodoxní Židy od neortodoxních.
Pastor Anderson: Ti neortodoxní vidí Talmud více jako dílo člověka?
Rabbi Mann: Ano, ve svém vývoji více jako dílo člověka, a tak dále, a
tak podobně.
Pastor Anderson: Zatímco vy věříte, že Talmud je inspirován Bohem.
Rabbi Mann: Inspirován Bohem, ano, je.
Rabbi Wiener: Cokoliv, co se týká písem, je považováno za slovo Boží
rozsáhlým segmentem…
Pastor Anderson: Včetně Talmudu?
Rabbi Wiener: Tak.
Texe Marrs: A on řekl: „Vy nevěříte náboženství Mojžíše. Vy máte za
náboženství…“ řekl Židům, „vy máte za náboženství tradice starších.“
V Markově evangeliu, kapitola sedmá, verš sedmý, Ježíš říká farizejům:
„Však marně mě uctívají, učíce doktrín a přikázání lidí.“
Rabbi Mann: Pro běžnou osobu, která není vytrénována, je nemožné jen
tak číst Talmud a rozumět ústnímu zákonu. Je to příliš komplexní.
Takže potřebujete učitele.
Pastor Anderson: Přečte to typický rabín od záčátku až do konce?
Rabbi Wiener: Nevím. Záleží na tom, co studovali.
Pastor Anderson: A vy jste to přečetl od začátku do konce?
Rabbi Wiener: Neřekl bych, že jsem přečetl všech 36 dílů, ale přečetl
jsem jich řadu.
Pastor Anderson: Evidentně jste jich přečetl hodně.
Rabbi Wiener: Ano, ale jsem si jist, že lidé, kteří odevzdali veškerou
svoji energii studiu to zvládli.
Pastor Anderson: V průběhu dějin si Židé vždy uvědomovali, že kdyby
křesťané věděli, co je v Talmudu, křesťany by to velmi rozlítilo, ale
jelikož lidé neuměli hebrejsky, tak byli Židé schopni jejich největší
rouhání vůči Pánu Ježíši Kristu utajit.
Texe Marrs: Toto říkají v Talmudu o Ježíšovi. Mají o něm sekce. De
facto existuje celá kniha, kterou napsal ředitel Judaistických studií
na univerzitě v Princetonu, Dr. Schäfer, žid mimochodem. Jedná se o
knihu „Ježíš v Talmudu“. Takže, jestli chcete vědět, co má Ježíš do
činění s Talmudem, pořiďte si jeho knihu – Jesus in the Talmud, Dr.
Schäfer.
Peter Schäfer je ředitelem Judaistických studií na univerzitě v
Princetonu. V jeho knize „Ježíš v Talmudu“ dokumentuje a analyzuje
každou zmínku o Ježíši na stránkách Talmudu.
Pastor Anderson: Mějte na paměti, že Talmud byl sepsán stovky let
poté, co Kristus žil, takže se o Ježíšovi zmiňuje. Jedná se o
nenávistné a rouhačské poznámky.
Podle Talmudu byl Ježíš výsledkem cizoložství: nemanželský syn Marie a
římského vojáka jménem Pantera. Strávil svá raná léta v Egyptě, kde se
učil černé magii, modlářství a kouzlům.
Texe Marrs: Ježíš se narodil děvce. Marie byla děvka. Měla sexuální
vztahy s mnoha muži. Otcem byl římský setník.
Talmud se dále rouhá Ježíšovi tím, že ho nazývá pošetilcem a srovnává
ho se starozákonními zápornými postavami jako je Balám, Achitofel,
Doeg a Gehazi.
Pastor Anderson: Zmiňuje se Talmud o zabití Ježíše Židy?
Rabbi Mann: Nejasně, ovšem Maimonides věřil, že Židé zabili Ježíše –
že Židé ho popravili kvůli některým jeho naukám, a tak podobně.
Pastor Anderson: A vy věříte, že Židé zabili Ježíše?
Rabbi Mann: Je to možné, že Židé skutečně Ježíše zabili. Řekněme, že
ano. Třeba si zasloužil zemřít. Třeba byl potížista. Předpokládejme,
že jsme ho zabili. No, tak jsme někoho zabili.
Pastor Anderson: Talmud se vlastně vyžívá ve faktu, že Ježíš zemřel
mlád. Jedna pasáž praví: „Slyšel jsi kolik let bylo Balámovi?“
Odpověděl: „Krvaví a lstiví lidé se nedožijí poloviny svých dnů. Z
toho vyplývá, že mu bylo 33 nebo 34 let.“ Namítnete, že ta pasáž říká
Balám, a ne Ježíš, ale podívejte se na poznámku dole na stránce:
„Balám se v Talmudu často používá jako prototyp Ježíše.“ Nejen to, ale
Židovská encyklopedie, díl druhý, strana 469, pod heslem Balám praví:
„Balám - patří Ježíšovi v San Hedrin 106b a Gitin 57a.“
Peter Schäfer ve své knize „Ježíš v Talmudu“ uvádí: že není pochyb, že
příběh o exekuci v Talmudu odkazuje na Ježíše. Popravdě se v knize
uvádí: „Není důvod se stydět za to, že jsme po právu popravili rouhače
a modláře. Ježíš zasloužil smrt a dostal, co zasloužil.“
Jinde v knize se píše: „Byl to rouhač a modlář, a ač by to Římanům
bylo bývalo fuk, my jsme trvali na tom, aby dostal, co zasloužil.
Dokonce jsme přesvědčili římského guvernéra (přesněji řečeno ho
přinutili přijmout), že tohoto heretika a podvodníka je nutné popravit
- a na to jsme hrdí.“
V článku, který se objevil v Publisher weekly, Schäfer ohledně své
nové knihy řekl: „Zajisté nechci ublížit židovsko-křesťanskému
dialogu, ovšem dialog vyžaduje upřímnost, a já se snažím být upřímný.“
Texe Marrs: Dnes existují Mesianističtí Židé, jež chtějí pokřesťanštit
Talmud. Jak ale můžete vzít zavrženíhodnou knihu a pokřesťanštit ji?
Vždyť všechny lži o Ježíši jsou právě zde.
Rabbi Abrami: Církevní otcové obviňovali Židy za smrt Ježíše, a to je
Pavlova práce. V listu Tesalonickým to byla Pavlova práce, kapitola
druhá, verše 14 a 15:
„Neboť vy bratři, stali jste se následovníky církví Boha, které v
Judsku jsou v Kristu Ježíši: neboť vy též jste vytrpěli stejné věci od
svých vlastních krajanů, tak jako oni od Židů, kteří jednak zabili
Pána Ježíše…
Rabbi Abrami: Toto je Pavel! Dodnes 26 % Američanů věří, že Židé měli
prsty ve smrti Ježíše.
Texe Marrs: Když Mel Gibson vydal film „The Passion of the Christ“,
tak říkali: „Hele, to je ale antisemita! To je ale strašný člověk!
Říká, že Židé zabili Ježíše!“ Ovšem, to je přesně to, co praví Bible.
Rabbi Abrami: Když se promítal film „The Passion of the Christ“, tak
to vzrostlo z 26 % na 36 %, jelikož lidé jsou takto naivní. Zobrazuje
to Židy jako zlé lidi, což je nesmysl!
Pastor Anderson: Židé to nazývají „mýtus, že Židé zabili Ježíše“. Něco
vám vysvětlím: skutečnost, že Židé zabili Ježíše není mýtus. To je
Bible.
Rabbi Abrami: Křesťané tomu věřili a věří tomu dodnes. Dodnes tomu
věří! Bylo to zaseto do jejich mysli. Obviňují všechny Židy, ačkoliv
tam většina z nich ani nebyla.
Pastor Anderson: Podívejte se do Skutků apoštolů, kapitola tři, verš
třináctý, kde praví:
„Bůh Abrahama, a Izáka, a Jákoba, Bůh našich otců, oslavil svého Syna
Ježíše; jehož jste vydali, a jehož jste odmítli v přítomnosti Piláta,
když byl rozhodnut nechat ho jít.“
Pastor Anderson: Zde káže tisícům Židů, a říká:
„A nyní, bratři, vím, že jste to udělali z nevědomosti, tak jako vaši vůdcové“
Pastor Anderson: Momentík, já myslel, že to byli jenom vůdci? Ne,
říká: „Vy jste to udělali, tak jako vaši vůdcové.“ To znamená, že to
nebyli jen vůdcové, ale lid taktéž. Když čteme záznam v Písmu, lidé
křičeli, ohromný dav tisíců a tisíců Židů křičí : „Ukřižuj ho!“. A on
říká: „Mám ukřižovat vašeho krále?“ „Nemáme krále, nýbrž císaře!“
„Nejsem vinen krví tohoto spravedlivého člověka,“ říká římský Pilát.
„Naše krev ať je na nás a na našich dětech!“ To je to, co řekli.
Texe Marrs: Je tam uvedeno, že Ježíš poškodil Judaismus, a trestem za
jeho zločiny je to, že teď v pekle hoří v ohnivém exkrementu, a takto
bude navěky.
Pastor Coleman: Nenávidí Ježíše Krista. Nesnáší jeho jméno. Myslím, že
je to proto, že jsou dětmi ďábla, nikoli Boha. Proto pomyslete na
nenávist, jež má vůči Kristu ďábel. Jaký vztah potom mohou mít ke
Kristu ďáblovy děti?
