Spousta křesťanů bude i poté, co se seznámí s dosud prezentovanými
informacemi, viset na myšlence, že Židé jsou tělesnými potomky
Abrahama, Izáka a Jákoba, a že my všichni ostatní jsme Pohané…je to
ale doopravdy takto prosté?
Pastor Anderson: Tím jediným způsobem, jak může kdo dokázat, že je
skutečně Židem, je s pomocí rodokmenu. Popravdě většina z dnešních
tzv. Židů neví, z jakého jsou kmene. Mohou lidé v Židovské komunitě
říci např.: Podívejte, já jsem z konvertitů, nebo Podívejte, já jsem z
vlastního kmene Juda, nebo z kmene Benjamín, nebo z kmene..“
Rabbi Mann: Co se týče kmene, tak nevíme. Nevím, k jakému kmeni patřím
já. Jediní, kdo to doopravdy vědí jsou Koheni. Vědí to proto, že se to
vždy předává z otce na syna. Protože Koheni, lomeno( / ) kněží stále
dodržují určité věci, určitá požehnání, která se říkají, a tak dále, a
tak dále. Takže si zachovali svoji linii. Oni to vědí. Já osobně nemám
představu, z kterého kmene pocházejí mí předci.
Pastor Anderson: Takže byste řekl, že pravděpodobně většina Židů
nebude znát svůj kmen?
Rabbi Mann: Nikdo to nebude znát. To se nedochovalo. A ano, dnes na
tom vůbec nezáleží.
Pastor Anderson: Kdyby skutečně záleželo na tom, kdo pochází z Izraele
a kdo nikoli, proč by nám pak Bůh říkal, abychom se vyvarovali
rodokmenů?
Pastor Romero: Bible v 3. kapitole Pavlova listu Titovi, ve verši 9.
říká, že se máme vyvarovat rodokmenů. Nový Zákon hovoří velmi jasně.
Nezáleží na tom, odkud pochází vaši tělesní předci.
Pastor Anderson: V Kristovi již není Žid ani Pohan. Bible jasně praví:
„Není žádný rozdíl mezi Židem a Řekem.“
Tak proč si myslíme, že dnes je mezi Židem a Řekem rozdíl? A myslíme
si, že pokud někdo pochází z Abrahama, Izáka a Jákoba, tak se nějak
automaticky hned stává součástí Bohem vyvoleného lidu, ať již v Ježíše
Krista věří, či nikoliv. Oni sice mohou být obřezáni na těle, Bible
ale praví, že je to obřízka srdce a ducha, která z člověka udělá Žida
z Božího pohledu.
Pastor Anderson: V 1. kapitole 1. listu Timoteovi se ve 4. verši
praví: „Ať se také vyvarují pohádkám a nekonečným rodokmenům,“ Rád
bych, abyste si v hlavě uchovali tuto frázi – „nekonečné rodokmeny,
jež slouží k otázkám spíše než ke zbožnému vzdělávání ve víře: tak
čiňte.“ A v listu Titovi, bylo řečeno pouze: „Vyvarujte se
rodokmenům.“ Tady se mluví o vyvarování se „nekonečným“ rodokmenům. A
teď vám ukážu, proč jsou rodokmeny nekonečné. Jsou doslova nekonečné.
Takhle nějak vypadá rodokmen. Úplně na spodu rodokmenu máme pouze
jedinou osobu, to jste vy. A vy pocházíte ze dvou lidí, že? Ze své
matky a otce. Takže když jdeme zpátky o jednu generaci, člověk je
přímým potomkem dvou lidí, pokud jdeme zpátky o další generaci,
nenajdeme pouze 2 prarodiče. Člověk má 4 prarodiče, a s každou
generací se to zdvojnásobuje, neboť máte 2 rodiče, 4 prarodiče, 8
praprarodičů, 16 prapraprarodičů a 32 praprapraprarodičů. To znamená,
že kdybychom chtěli udělat rodokmen, který by šel 5 generací zpět,
museli bychom použít papír tak dlouhý, abychom nahoře měli místo pro
32 jmen, protože přesně z tolika lidí přímo pocházíme, když se díváme
5 generací nazpět. A kdybych šel o 6 generací nazpět, můj papír by
musel být 2krát tak široký, protože bych v tomto případě potřeboval 64
kolonek k vepsání všech jmen. – To, co se nám s tímto číslem stane,
pokud se v rodokmenu vracíme hlouběji a hlouběji zpět, je jeho
neuvěřitelný nárůst. Abychom porozuměli, jak toto schéma funguje,
musíme vědět, jak dlouhá je jedna generace. Jak dlouhá je průměrná
generace?
Dr. Donald Yates: Říká se, že někde v rozmezí od 20 do 25 let.
Pastor Anderson: Uvědomme si, že generace neznamená délku života.
Například já jsem se narodil, když bylo mojí matce 30 let, a ženy
obvykle rodí mezi 20. a 40. letem věku. Takže si vezměme 30 let,
jakožto průměr. 30 je pěkně kulaté číslo a číslo 30 je velmi
konzervativní pro naši kalkulaci. Takže generace trvá 30 let, v tom
smyslu, že někdo má dítě, když je mu 30 let, a jeho dítě má dítě také,
když je mu 30 let, to dítě má také dítě v 30 letech, atd. Nijak to
nesouvisí s délkou jejich života. To znamená, že pokud se v našem
rodokmenu vrátíme o 10 generací zpět, pak se v čase vrátíme o 300 let.
Pojďme si to zaokrouhlit tím, že řekneme, že pokud se budeme vracet o
10 generací zpět, skončíme zhruba v roce 1700. A jelikož se náš
rodokmen pěkně rozšiřuje, tak kdybychom chtěli zachytit kompletní
rodokmen, sahající o 10 generací zpět, museli bychom mít papír o šířce
1,024 kolonek, neboť zpátky v 10. generaci najdeme 1,024 lidí, z
kterých přímo pocházíme. Přesto když jsem si dělal svůj rodokmen,
všiml jsem si jedné věci. Když jsem šel zpět o 10 generací, víte, čeho
jsem si začal všímat? Nejedná se již více o seznam neopakujících se
lidí, neboť tam během těch 300 let došlo nevědomky ke svazkům mezi
členy jednotlivých větví. Vraťme se zpátky o 20 generací. Takže teď se
nacházíme někde okolo roku 1400. Pokud bych chtěl mít kompletní
rodokmen, musel bych mít papír, na který by se vešlo 1,048,576 jmen.
To je docela hodně velký papír. Takže, co se týče roku 1400, pokud
bych chtěl zachytit všechny své předky v roce 1400, musel bych vám
ukázat rodokmen, který by jen na horním řádku měl přes milion lidí. –
a to jenom na vrchním řádku, nepočítaje všechny ostatní řádky pod ním.
Kdybych šel o 30 generací zpět dostanu se stále jen do roku 1100.
Nejsem ještě ani na dosah doby Krista, že? Ne, kdybych se tedy vracel
o 30 generací zpět do roku 1100, napočítal bych v této generaci
1,073,741,824 předků. A poslouchejte, nejedná se všechno o jedinečné
lidi. Když jsem dělal svůj rodokmen, našel jsem příbuzného, jímž byla
moje desetinásobná prababička na straně jedné a zároveň
jedenáctinásobná prababička na straně druhé, protože lidé si berou
svoje bratrance a sestřenice z 5. a 6. pokolení, aniž by o tom věděli.
Probíhá tu hodně opakování. To na co to poukazuje, je to, že hodně
lidí má společné předky. Nedá se zabránit svazkům uvnitř jednotlivých
větví. Díky těmto obrovským číslům je nemožné se tomu vyhnout. Ale
rokem, do kterého se chceme vracet, není rok 1100 po Kristu. Vraťme se
do roku 70 po Kristu, neboť tehdy byli všichni Židé rozptýleni. A když
říkáte, že byli rozptýleni všude po světě, míníte to doslovně? Jakože
úplně do všech národů?
Rabbi Wiener: Ano, naprosto doslova.
Pastor Anderson: Pokud bychom se vrátili až do roku 70 po Kristu, a
měli bychom mít rodokmen ukazující všechny naše předky z roku 70 po
Kristu, a jak jsou propojeni, vrchní řádek by musel čítat 18 trilionů,
446 biliard, 744 bilionů jmen z roku 70 po Kristu. Kdo si ale myslí,
že v dobách Krista nebo krátce poté tu žilo 18 trilionů, 446 biliard,
744 bilionů lidí? Nežilo. Ve skutečnosti byla populace té doby zhruba
200 milionů. Řekněme, že z těch 200 milionů bylo 7 až 8 milionů Židů.
Můžete říct, že se vám toto číslo nelíbí. Po pravdě za chvíli uvidíte,
že to číslo nehraje vůbec žádnou roli. Takže si stanovme 7 až 8
milionů. Takže kdyby v době, kdy byl chrám zničen, žilo 200 milionů
lidí a 7 až 8 milionů z nich byli Židé, pak by to znamenalo, že když
si vezmu jednoho předka z té éry, je tu šance 1 ku 27, že byl z
Izraele. Zamyslete se nad tímto: Co kdybych si kupoval výherní lístek
v loterii a šance, že ten lístek v loterii bude vítězný by byla 1 ku
27, neboť by to byl výherní tiket říkající: „Jste Židem! Jste z
vyvoleného národa! Jste z Izraele! Jste vskutku Izraelitou!“ Mám šanci
1 ku 27. Řeknete: „Dobře Pastore Andersone, pokud máte šanci 1 ku 27,
pak to asi nevyhrajete, neboť máte 26 možností, jak prohrát.“ Dobře,
ale co kdybych si koupil 18 trilionů výherních tiketů. Myslíte, že
vyhraju? Zeptám se vás ještě na toto: kolikrát se musím trefit do
výherního lístku, abych pocházel z Abrahama? Kolikrát se musím trefit,
abych pocházel z Izraele? Řeknete: „Dobře podívejte, já jsem černoch.
Jsem z Afriky. Jaké může být moje spojení s Abrahamem?“ Tak se nad tím
na chvíli zamyslete. Vezměte si Izraelovy děti, tak třeba Josef
Hádejte, odkud byla jeho žena? Z Egypta. Josefova žena byla egypťanka.
Kdepak je Egypt? V Africe. Mojžíšova žena byla Etiopanka. Jeho 2.
manželka byla Etiopanka. Vidíme, že už v biblických dobách, probíhalo
mísení se s Afrikou – mísení se s potomky Cháma. Všichni Efraimci a
potomci Manasese pocházeli napůl z Cháma a napůl z Izraele, neboť
Izraelův syn Josef si vzal Egypťanku, a ty pocházejí z Cháma. Všichni
z Efraima a Manasese pocházeli z Cháma. Nejen to, ale v průběhu celé
historie máte nejrůznější obchodníky a misionáře a dobyvatele.
Pomyslete na Mongolské impérium, které prošlo celý svět a dobylo Čínu,
Japonsko a Koreu – všechny ty lodě, které se plavily sem a tam, a
všude. Potřebujete jen jednoho člověka, z milionu a milionu předků,
potřebujete jen jednoho, který by pocházel z Izraele, abyste i vy
pocházeli přímo z Izraele. Řeknete mi: „Já jsem čistý běloch, nebo já
jsem čistý Asiat, nebo já jsem čistý Afričan.“ Ne, nejste. Nikdo není.
Teresa Yates: Lidé se mezi sebou berou po tisíce a tisíce let, takže
je nemožné mít čistou populaci.
Pastor Anderson: Bible má skutečně pravdu, když říká, že jsme všichni
z jedné krve.
Teresa Yates: Dokonce i populace, o kterých se domníváme, že budou
stoprocentní, tak nakonec nebývají. Žádná stoprocentnost tady
neexistuje.
Pastor Anderson: Můžete sedět nad svým nekonečným rodokmenem, a stejně
nedosáhnete přesného výsledku. Víte, co vám rodokmen neodhalí? Třeba
ženu, která spáchala cizoložství a zalhala svému manželovi: „Ano vždyť
je to tvůj syn.“ A přitom není. Víte, lidé si utváří své rodokmeny a
všechno berou v podstatě jako slovo Boží, když se tam ve skutečnosti
mohou vyskytovat záležitosti, které vy eufemisticky nazýváte,
„mimootcovské příhody“.
Dr. Donald Yates: Máme tzv. mimootcovský index, který je odhadován na
hodnotu 0,05 (5 %) za generaci, takže pokud jdete 20 generací zpět, je
dost pravděpodobné, že u vás došlo k mimootcovské příhodě. To je jemný
výraz, jak to nazývat, a když jedna generace trvá 20 až 25 let, tak
to znamená, že každých 500 let vystojíte celou frontu na mimotcovskou
událost.
Pastor Anderson: Každých 500 let?
Dr. Donald Yates: V jedné linii!
Pastor Anderson: Na jedné linii!
Dr. Donald Yates: V jedné linii, a kolik linií máte, že?
Pastor Anderson: Takže přesto, že někdo pátrá ve svém rodokmenu,
stejně nemůže říct: Můžu ti s naprostou jistotou převyprávět celý
příběh, protože mám k dispozici tento rodokmen,“ z toho důvodu, že
test DNA odhalí další věci.
Tereza Yates: Víte, DNA nelže. Lidé lžou. DNA nikoliv.
Pastor Anderson: Přesně tak! Lidé můžou tvrdit: „Podívejte, já jsem
Žid“, nebo „Ne, já nejsem Žid,“ ale DNA…
Teresa Yates: DNA nemá vlastní agendu. Lidé ji mívají. Lidé mají
důvody ke lhaní, a také nemusí vždy znát celou pravdu.
Pastor Anderson: Ano, takže to neznamená, že musí nutně lhát, ve
skutečnosti se jen mýlí.
Tereza Yates: Jen předávají informace, ovšem chybné.
Dr. Donald Yates: Každý 15. Američan je adoptován nebo má rodiče,
který byl adoptován. To je taky docela vysoké číslo.
Pastor Anderson: Kdo z vás mi může vyjmenovat všechny členy vaší
linie, kteří byli adoptovaní? „Jistě, mí předci před 300 let byli
adoptovaní.“ Nebudete přece uchovávat takovouto informaci. Takže
dochází k adopcím, nevěře, probíhá cestování, dochází k dobývání, jsou
tu obchodníci, misionáři.
Teresa Yates: Lidé chtějí skrýt různé věci, a tak vám poví jen to, co
chtějí, abyste slyšel.
Pastor Anderson: Fakt na tom nezáleží, odkud jste lidi. Víte, proč Bůh
řekl, abychom se tomu vyvarovali? Protože to zraňuje mysl, jen když
přemýšlíte o těch číslech! Tato čísla by dokázala snad i ohnout vaši
mysl! Prostě se tomu vyhněte. Vyhněte se nekonečným rodokmenům.
Přinášejí otázky. Copak jste si teď po tom všem jistější svojí
národností? Ne, přináší to mnoho otázek. A co si myslíte o tom, když
někdo navštíví laboratoř, kde si nechá otestovat svoji DNA a ve
výsledcích mu vyjde: „Máte tyto Židovské předky.“
Rabbi Wiener: Já bych se s nimi nepřel.
Pastor Anderson: Vy byste to přijal?
Rabbi Wiener: Určitě.
Pastor Anderson: Je to vcelku reálné, protože byli tak moc rozptýleni.
Rabbi Wiener: Ano, já bych to určitě nezpochybňoval.
Pastor Anderson: My s Paulem Wittenbergerem, režisérem tohoto filmu,
jsme jen dva obyčejní „běloši“. Nikdo nám nikdy nesdělil, že bychom
měli nějaké Židovské předky, chystáme se ale nechat si otestovat svoji
DNA, abychom zjistili, zda nějaké máme.
Laboratorní technik: Porovnáváme váš profil DNA s více než 400
populačními skupinami z celého světa a seznámíme vás s
nejdůležitějšími 50, co se týče dědičné DNA nemusíme opatřovat otisky
prstů. Neexistuje tu žádný právní předpis, takže všechno, co
potřebujeme, je výtěr a jméno. Takže tyto vzorky půjdou dnes v noci.
Výsledky bychom měli mít zhruba za 3 až 4 týdny.
Pastor Anderson: Za pár týdnů jsme Paul a já dostali své výsledky, a
tak jak nám bylo několikrát řečeno, vyšlo nám, že jsme směsicí celé
řady různých národností. Máme všechny možné národnosti od Arabské po
Brazilskou, domorodých Američanů, a překvapilo nás hodně dalších věcí.
A jistě také, když jsme se podívali do svého hlubokého původu, který
jde hlouběji než nejdůležitějších 50 národností, oba jsme měli značky
Židovské DNA, a tak mě napadlo, že nechám otestovat i svoji babičku,
jestli by se Židovský původ u ní dostal do první padesátky. Testovali
jsme moji babičku. Je jí teď 94 let, a chtěli jsme jí udělat výtěr,
dokud je tu stále ještě s námi.
Teresa Yates: Ó ano, to je skutečně důležité.
Pastor Anderson: Tak už to máme. Přišly babiččiny výsledky. Tak se na
ně pojďme mrknout. Dobrá, tak se tedy podívejme na její první
padesátku ze všech národností. Číslo 1 – Aškenázští Židé – číslo 1.
Paul Wittenberger: To je vtip!
Pastor Anderson: Takže to vysvětluje, proč to bylo v mém hlubokém
původu, protože u ní je to číslo 1 ze všech 50 nejdůležitějších
národností. A její číslo jedna byla maďarská aškenázská Židovka. Takže
u ní byl výsledek číslo jedna Aškenázští Židé.
Teresa Yates: Ty jo! Spolu s DNA konzultanty toto děláme již mnoho
mnoho let. A s tímto jsem se opravdu mnohokrát nesetkala a každá
zpráva, jak jsem vám řekla, je vždy jedinečná. Lidé k tomu přistupují
stylem: „Á, pravděpodobně to bude velmi obecné.“ Ne. Každý je velmi
jedinečný. A já si nepamatuji, kdy jsem viděla na čísle 1 Aškenázští
Židé.
Pastor Anderson: Opravdu? Super!
Teresa Yates: Možná jen tak 3krát, 5krát.
Pastor Anderson: Dovolte mi otázku…
Teresa Yates: Toto je velmi vzácné.
Pastor Anderson: Takže jestliže moje babička má na prvním místě v DNA
Aškenázští Židé, existuje nějaká pochybnost, že je Aškenázskou
Židovkou?
Teresa Yates. Ne.
Pastor Anderson: A když je to má babička, co to znamená pro mě?
Tereza Yates: Jste Židem.
Pastor Anderson: Takže já jsem Židem?
Teresa Yates: Nemusíte příjímat jejich náboženství...
Pastor Anderson: Pravda, ale myslím, co se týče etnicity…
Teresa Yates: Etnicky jste.
Pastor Anderson: Takže jste mě právě prohlásila za…
Teresa Yates: Nyní vás prohlašuji Židem!
(smích)
Pastor Coleman: Skutečně je toto výsledným produktem toho všeho? To je
úlet! DNA? Máte ze mě prču? A což takhle Ježíš? Což takhle víra v
Krista? V jakém snu může být Boží lid stanovován podle DNA?
Pastor Berzins: Podívejte, je úplně jedno, co říká náš rodokmen.
Nezáleží na výsledcích naší DNA. Nic z toho vlastně nehraje roli.
Jediná věc, na které skutečně záleží, je to, že jsme Božími dětmi
skrze víru v Ježíše Krista.
Pastor Coleman: A já jsem našel tolik „důkazního materiálu“, že tamta
Izrael není ta Izrael, o které mluví Bůh. My, co jsme uvěřili v Boha a
máme Abrahamovu víru, jsme Božími dětmi. My jsme símě Abrahamovo.
Pastor Romero: V Pavlově listu Římanům, v kapitole 9., verši 7. se praví:
„Nejsou to všechno děti jen proto, že jsou símě Abrahamovo: nýbrž v
Izákovi bude tvé símě povoláno. To znamená, ty co jsou dětmi těla, to
nejsou děti Boží: ale děti zaslíbení jsou počítány za símě.“
Pastor Romero: Takže Bible praví, že děti těla, tělesné děti Abrahama,
Izáka a Jákoba – specificky se o nich říká, že to nejsou Boží děti.
Pastor Berzins: Popravdě se v Pavlově listu Galatským, v kapitole 3.
vysvětluje, že dětmi Abrahama jsme my. Říká se zde:
„Vězte tudíž, že ti, kteří jsou z víry, právě tito jsou dětmi Abrahama.“
Texe Marrs: Přesto je pro mě neuvěřitelné, jak křesťané přehlížejí
Pavlův list Galatským, kapitolu 3. Víte, mně je téměř 70 let. Jsem již
stár, přesto jsem nikdy neslyšel kázání zaměřené na Pavlův list
Galatským, kapitolu 3., verš 29.
„Není ani Žid, ani Řek, není ani vazal, ani svobodný, není ani muž,
ani žena: neboť vy všichni jste jedním v Kristu Ježíši. A když jste
Kristovi, pak jste símě Abrahamovo a dědicové podle zaslíbení.“
Texe Marrs: Obojí je fantastické. Kdopak je dědic podle zaslíbení?
Kdokoli, kdo má Ježíše!
Pastor Anderson: V Pavlově listu Efeským , kapitole 2., verši 11. čteme:
Pročež pamatujte, že podle těla jste byli v minulých dobách Pohané,
byli jste zváni neobřízkou, těmi kteří se zvali obřízkou na těle
vykonanou rukama; že jste onoho času byli bez Krista, odcizení od
společenství Izraele a cizí od úmluv zaslíbení, nemaje žádnou naději,
a bez Boha na světě. Ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteří jste někdy
byli vzdáleni, jste přiblíženi krví Krista.
Verš 19.: „A tudíž již nejste nadále cizinci a přistěhovalci, ale
spoluobčané se svatými, a z domácnosti Boží.“
Pastor Anderson: Podle této části Písma jsme spoluobčané Izraele,
protože zpátky ve verši 12 se praví, když jste byli bez Krista, byli
jste odcizení Izraeli. Byli jste cizinci a přistěhovalci do Izraele,
ale ve verši 19 se praví, že nyní jste spoluobčané se svatými. Takže
kdo je pravá Izrael? Je to nějaký člověk tam na Blízkém východě, který
ani nevěří v Ježíše Krista a uctívá Šekinu? Nebo je to pravý věřící
Pána Ježíše Krista, který byl vštípen a přiveden blízko k Izraeli.
Texe Marrs: Je to velmi jednoduché. Ježíš řekl v Evangeliu podle
Matouše, kapitole 21., verši 43.:
„Proto vám říkám: Království Boží vám bude odebráno, a bude dáno
národu, který ponese jeho ovoce.“
Texe Marrs: Ty jo. Oni nenesli ovoce. Zamítli Ježíše. Zamítli
vykoupení. Zamítli uznat osvoboditele Siónu: samotného Krista Ježíše!
A Ježíš řekl, že kvůli tomu jim bude království odňato a bude dáno
jinému národu. A co je to tedy za národ? Je to Sýrie? Je to Amerika?
Je to Anglie? Je to Německo? Ne. Ne! Je to duchovní národ!
„Ale vy jste vyvolené pokolení, královské kněžství, svatý národ, lid
získaný do vlastnictví; abyste hlásali chválu toho, který vás povolal
z temnoty do jeho podivuhodného světla: kteří jste kdysi nebyli lidem,
ale nyní jste lidem Božím: kteří jste předtím neobdrželi
milosrdenství, ale nyní jste milosrdenství obdrželi.“
Pastor Anderson: Bible není knihou o Bohu žehnajícímu jednomu národu.
To je důvod, proč Bůh řekl Abrahamovi: V tobě budou všechny národy
země požehnány,“ a to požehnání je skrze Abrahamovo símě, Pána Ježíše
Krista.
Pastor Furse: Víte, Bible v 11. kapitole Pavlova listu Židům praví, že
Abraham nehledal fyzickou zemi. Díval se po městu, jež má základy,
které stavěl a tvořil Bůh.
Pastor Berzins: My, jakožto Křesťané, se díváme po novém Jeruzalémě.
Díváme se po nebeském městě, tak jak ho vypichuje 11. kapitola Pavlova
listu Židům – kapitola víry:
„Ale nyní touží po lepší zemi, té, jež je nebeská: pročež se Bůh
nestydí býti zván jejich Bohem: neboť jim připravil město.“
Pastor Berzins: Bůh pro nás připravil město – město, které nemůžeme
fyzicky nalézt na naší planetě, protože je to nebeské město. Je to
něco, co Bůh připravil pro ty, kdo v něj mají víru.
Pastor Jimenez: Když hledáme Sión a když hledáme Jeruzalém, nehledáme
to město, které existuje nyní. Nehledáme to město, kterého se můžeme
dotknout. Nehledáme to město, které je spirituálně Sodomou a Egyptem.
Hledáme město, které je nebeské – to, které má teprve přijít.
Pastor Anderson: Bible praví v Pavlově listu Židům, kapitole 12., verši 22.:
„Ale vy jste právě dorazili k hoře Siónu, a k městu živého Boha,
nebeskému Jeruzalému, a k nespočetnému shromáždění andělů,“
Pastor Anderson: Takže podle Nového Zákona, Sión je nebeský Jeruzalém,
ne fyzický Jeruzalém, který existuje teď. Nebeský Jeruzalém sestoupí s
Nebe. To je naše hlavní město. To je náš Sión.
Pastor Coleman: A tak já jsem Izrael! Tamti lidé nejsou Izrael. To
proto Pavel řekl: „Nejsou všichni Izrael, jež jsou z Izraele.“ Mohou
být z Izraele, co se rodokmenu týče, ale nejsou Izraelí, tak jak ji
bere Bůh – tak, jak byl jeho původní záměr – lid, který je mu chválou
a slávou.
Pastor Anderson: My, jakožto křesťané, jsme vyvoleným lidem Božím. My
jsme ta pravá Izrael a my jsme na pochodu k Siónu.
Texe Marrs: Jméno tohoto videa je „Na pochodu k Siónu. My si pod tímto
titulem vybavíme slavnou evangelickou píseň. Znamená to pochodovat s
Ježíšem v samotném čele formace.
Pastor Coleman: Zpíváme písně jako, „Jsme na pochodu k Siónu.“ Miluji
tu píseň! Prostě to miluji. „Jsme na pochodu k Siónu, překrásnému,
překrásnému Siónu. Jsme na pochodu nahoru k Siónu, překrásnému Božímu
městu.“ Je to Boží město. Sedí na stráních severu. To je domov Boží a
jednoho dne se Bůh chystá ho snést dolů na zemi. Bude se nacházet na
zemi. My zdědíme zemi, protože jsme lidem Božím. My, kteří jsme
uvěřili v Krista, jsme Božím lidem. My jsme Izrael. My jsme princové s
Bohem, a budeme s ním vládnout na věky.
Texe Marrs: Strašně rád bych viděl Korán odhozen, zničen, přiložen do
ohně, ne proto, že nesnáším Muslimy. Ne! Chtěl bych, aby se stali
křesťany. Strašně rád bych viděl Talmud a všech jeho 36 dílů – a to by
byl pěkný ohníček! Jako křesťan však říkám, ať si tyto knihy existují.
Ať je k dispozici Korán, ať je k dispozici Talmud, protože když si
lidé tyto knihy přečtou, a pak si přečtou Nový Zákon, musí dojít k
závěru, že Ježíš Kristus je Pán.
